RECENZE

 

Hudební recenze: kompilace Musick To Play In The Club

Je pár labelů na tom hudebním světě, u kterých se ani nemusím příliš starat komu právě vyšla nějaká deska a mohu si být takřka jistý, že se do mého vkusu trefí vždy jako Vilém Tell do jablka na hlavě. Jedním z takových labelů je i berlínský Shitkatapult na kterém pár týdnů před definitivním koncem roku 2006 vyšla povedená kompilace Musick – To Play In The Club.

 

"Neobyčejná hudba pro neobyčejné lidi" je mottem labelu Shitkatapult, který založil Marco Haas aka T. Raumschmiere a který nyní, od roku 2000, spravuje mistr Apparat. Již více jak šest let toto motto oba dva pánové bezezbytku plní a pro rok 2006 ho pečetí kompilací, která ve dvanácti hudebních zastaveních představuje ty nejlepší hudební perly, které v domě na Petersburgerstrasse 81 můžete v současné době najít.

Musick – To Play In The Club už svým názvem jasně napovídá, že tohle CDčko se ke mši v kostele příliš nehodí. Zřetelná tanečnost a rychlost nechybí žádnému z dvanácti tracků a jako první vás o tom přesvědčí skladba Kill Yourself On The Dancefloor Tonight od Drugbeat. Tenhle song zní trochu jako současní The Prodigy a proto komu dělá dobře ostřejší electro-big-beat, bude spokojen. Mně bohužel po pár minutách přijde celá věc trochu monotónní a tak jsem rád, že už po 4,5 minutách jí střídá věc jiná. Přesněji skladba Mudtsmut od Jerryho Abstracta (známý též jako Ian Ginsing). Tenhle chlapík narozený v Detroitu a schovávající se na fotkách většinou pod obrovskou kapuci, předvedl slušně elektrizující track s nabroušeným spodkem, ovšem do celých šesti minut se mu dostatečný počet hudebních nápadů stále napěchovat nepodařilo.

Obrat o 180 stupňů nastane ve chvíli, kdy laser vašeho čtecího zařízení dojde na CD ke tracku číslo tři, Love Commando. Na svědomí ho má projekt Quasimodo Jones za kterým se nenápadně schovávají dvě jména. Hakan Lidbo a Joe Koonz III. A ačkoliv se Hakan na svém posledním albu Simple věnoval více experimentálnější muzice, na Love Commando se vyřádil pěkně v rychlém valivém beatu a groovy atmosféře. Nudit se nebudete ale ani v následujícím songu Baila Redux od jistého DJe Flushe. Jméno pro mě neznámé, ale od této chvíle dobře zapamatovatelné, protože touhle skladbou se vryje do paměti snad každému. Nejprve vás roztancuje slušný začátek. V druhé polovině se však do skladby přidá zajímavý melodický motiv, který tam zdánlivě vůbec nepatří, ale nakonec si bez něho tuhle skladbu vůbec nebudete moct představit.

Rozjetá atmosféra se nezastaví ani těsně před polovinou kompilace. Vpřed uhánějící groovy spodek a celkové povedené progressive techno má na svědomí projekt Elastic Heads se skladbou Kickin'!. Bez zajímavosti není ani track Breathe od Petera Grummicha. O další posun kompilace trochu do jiných dimenzí se však postará pětice členů uskupení Das Bierbeben a Robag Wruhme coby remixér ve skladbě Staub. Robag opět nezklamal a pohrál si s touto skladbou dle svého gusta a dodal jí tak svůj nezaměnitelný hudební podpis. Klikance, crvkance, nejrůznější zvukové anomálie, to je hudební skládanka ve stylu Robaga Wruhmeho. Ale kdo by neměl rád puzzle... V podobném duchu se nese i další, i když už o něco ostřejší track Alligator projektu Magnum 38. Okolní zvuky v tomto songu jsou sice ostřejší, ale zas o to více je jemnější a přívětivější (a jednodušší) hlavní melodický motiv.

Poslední část kompilace Musick není o nic méně zajímavá, než předešlé tři. Nejprve zazní povedená věc Anticipate od Scapegoat. Jde o velmi živou skladbu kombinující electro a breakbeat, což mně osobně dělá velmi dobře. A závěr patřící klavíru je dokonalost sama. Největší hudební celebritou na tomto CD je ale samozřejmě T. Raumschmiere. Společně s projektem Motor (stejní lidé jako v případě projektu Drugbeat) předělali pěkně po svém známý hit od Cypress Hill Insane In The Brain. Hip-hopový feeling ponechali pěkně na svém místě, ale o trochu víc elektroniky dodalo této provařené věci úplně jiné rozměry. A troufám si říct, že snad i lepší. Závěr patří dvou již klidnějším skladbám. První z nich, Batteria od Larse Fenina je poměrně uspávající a taková nic moc, ovšem na závěr spraví chutě povedená skladba Glut od projektu Holz. Jde o atmosférickou deep progressive houseou záležitost se zajímavými zvuky a velmi pozvolnou, ovšem parádní gradací.

Label Shitkatapult mě opět nezklamal. Musick – To Play In The Club je skvěle připravená a sestavená kompilace. A aby zavřeli pusu i ti největší rejpalové, kteří by se třeba pozastavovali nad tím, že CD je určeno po hraní v klubech a vůbec není zmixováno, tak ať si tohle CD otevřou ve svém počítači. Objeví ještě bonusový mp3 soubor, který obsahuje mix všech skladeb, o který se postaral DJ Flush. Tahle kompilace myslela vážně na všechno.

Hodnocení: 85%

V/A - Musick - To Play In The Club
formát: CD / MP3 file
čas: 63:31
label: Shitkatapult / Musick
kat.č.: Strike 78 CD / Musick 12
info: www.shitkatapult.com

 
 
 
 

ČLÁNKY AUTORA

 
 
 
 
 
 
 
 

Partnerské linky: festivaly 2016