Report z Big Chillu od Besty

V sobotu 5. 6. proběhl na Střeleckém ostrově první ročník chilloutového festivalu Algida Big Chill. Tento festival je mutací festivalu Big Chill, který se zrodil v Londýně a postupně expandoval například do Španělska, Kanady či Řecka. Duchovním otcem tohoto festivalu, ale i stejnojmenné vydavatelské značky je Pete Lawrence, který na Střeláku samozřejmě také nemohl chybět.

Ještě než celý festival propukl, došlo bohužel ke zbytečné nepříjemnosti. Pořadatelé s úmyslem nalákat na festival ještě  více příchozích připravili na poslední chvili speciální akci, kdy k zakoupené vstupence měla být druhá grátis. Ještě v této chvíli visí na webu festivalu upozornění, že nabídka již platí v síti Ticketpro. Ten, kdo se sebral a vyjel do centra pro lístky se ovšem se zlou potázal, v Ticketpru totiž o takové akci vůbec nevěděli, tudíž se ani žádný předprodejový bonus nekonal. Bonus se dal využít  až v den konání festivalu, ovšem tento den byly lístky vůbec nejdražší.

Co se týče organizace festivalu na místě konání, tak nemám žádných výtek. Hodně moc mě pobavili týpci, kteří na Střeláku v době mého příchodu budovali odvodňovací kanál, skutečné vodní dílo. Déšť se festivalu sice nevyhnul, bahno bylo přítomno, ale pokud se dávalo alespoň trošku pozor, ušpinění nehrozilo. Vodní dílo a dřevěné fošny byly dobrou obranou proti mokré hlíně.

Program na hlavním pódiu otevíral šéf značky Big Chill Pete Lawrence. V tu dobu bylo v areálu jen pár lidí, takže Pete hrál pro nepříliš početné publikum. Pouštěl příjemné věci pomalého i  rychlejšího tempa. Pete Lawrence byl i v programu Algidance stanu, kde uzavíral svým setem line-up, tam už bylo posluchačů o poznání více, takže snad dobrá náplast na prvotní skoro přesilovku.

Po Petu Lawrenci nastoupila kapela Nierika. Nic proti Nierice, ale některé jejich skladby zněly až příliš rockově a podle mě postrádaly chilloutovou náladu a atmosféru.

Další v pořadí na hlavním veknovním pódiu byl DJ Stanzim. Publikum však bylo nažhaveno na další živou kapelu a hodně lidí se po Nierice přesenulo do Algidance stanu na kapelu Soil. Stanzima to rozhodně neodradilo a opět dokázal, že patří k naší absolutní djské špičce.

V Algidance stanu jsem si alespoň na chvili vychytal Talla. Tenhle DJ naplnil stan opravdu fresh soundem a potvrdil, že není českou loungeovou stálicí jen tak náhodou.

DJ Ash sliboval, že bude hrát fakt pomalu, a  jak slíbil, tak také učinil. Hned první zvuk krásné věci od Boards Of Canada však Ashe asi trochu vylekal, pootočil gainem na mixáku doleva a celý set tak odehrál kapánek tišeji, než třeba Tall. Situaci jsem vyřešil nastěhovaním se k reprosoustavě. Ash předvedl vyvážený a příjemný downtempo set.

Lol Hammond byl další umělec, který mě zajímal. Mám rád jeho Goosebumps EP, které vyšlo jako třetí EP právě na značce Big Chill. Björk: All Is Full Of Love, Lol Hammond: Baby Piano a spoustu mně neznámých krásných atmosférických desek. Sice žádná velká mixáž, ale opravdu krásný zasněný set. V druhé polovině vystoupení Lol přidal i pár říznějších kousků.

Fragile State jsou husťáci, všichni, kdo je na Big Chillu viděli a slyšeli, mně dají jistě za pravdu. Živá kapela se vším všudy, hutné klávesové plochy, materiál jak z debutu, tak z aktuální Voices From The Dust Bowl. Parádní koncert, kolega Myclick si taktéž liboval.

Od 19. hodiny to v Algidance stanu rojížděl Mixmaster Morris. Kromě dvou téček a jednoho  mixovacího cd playeru, které byly do této chvíle na place, přibyl před Mixmasterem ještě jeden mixovací cd player. Mixmaster je showman, pravda, tentokráte neodbíhal od dj hardwareu dělat opičky pro fotografy, tak, jak to dělal na posledním Open Air Fieldu, zato vše vynahradil blyštivým oblečkem (myslím, že by s přehledem padnul i Bélovi EN :)). K Mixmasterovu setu akorát sdělím, že jsem trsal a trsal.

Na chvíli jsem ještě odběhl omrknout Kid Loca, který na venkovní scéně dával normální hauzinu, lidi spokojeně křepčili, jako na mejdle v Roxy.

Po Kid Locovi nastoupili Bent a už to jelo. Zvuk ve vyšších tónech tahal pěkně za uši a to tak, že si je lidi zacpávali, někteří dokonce opouštěli přední pozice a sunuli se směrem vzad. Tenhle fakt jsem vypustil, protože už vyhrávala nádherná Beautiful Otherness. Geniální věc, na kterou jsem se moc moc těšil. Na desce Everlasting Blink je tato písnička nazpívaná mužským hlasem, na Střeláku ji zazpívala žena a bylo to super. Po téhle hitovce jsem zjistil, že už fakt nemám sil a že mě pekelně bolej nohy, a vida, díky poslední skladbě před přídavkem jsem najednou pobral nečekaně moc energie a pro jistotu taky všechny věci z kapes (aby nevypadly při výskoku). Obrovský hit z desky Programmed To Love (omlouvám se, to CD hledám skoro celej den, název zatím nebude) byl pro mě vrcholem celého festivalu. Neskutečná energie! Něco podobnýho jsem nezažil už hodně dlouho. Naposledy snad před jedenácti lety při The Lie Of The Zombie od finských Waltari v klubu U Zoufalců :). Pak už jen zmiňovaný přídavek, rozloučení od Josefa Sedloně a konec.

Celkově hodnotím festival Algida Big Chill kladně. Ještě teď jsem plný dojmů, uvidíme, jestli se tento festival v Praze uchytí natrvalo, já bych mu to přál.

+ sociální zarízení
+ atmosféra
+ dramaturgie vecera
+ ceny na barech
+ úroven světel a dekorací
+ celkový dojem
 - předfestivalová produkce

Jana Kománková (Rádio 1)
"To zatracené bahno! Kdybych se tam mohla válet na trávě, tak bych si asi fest užila, ale takhle to byla trochu nuda - místo klidného odpoledne to pro mě bylo trochu zpruzelé čekání na Kid Loca (Laura B na mě byla poněkud moc amatérská, Lol Hammond hrál staré předlouhé tracky a tvářil se, že strašně mixuje, zatímco spíš řadil tracky za sebe, a Fragile State byli dobří, jen ne můj šálek čaje)... no prostě sice respekt, ale nebavila jsem se"

Flyboy Eda (Techno.cz)
Sobotní festival Big Chill hodnotím velmi pozitivně, a to i přes opravdu neštastnou nepřízeň počasí, za kterou by se nemusel stydět ani pan Murphy. Ze začátku jsem měl trošku rozpačitý dojem způsobený deštěm, návaly bláta a né zrovna hojnou návštěvností festivalu. Ten ale zmizel v okamžiku, kdy se na
podiu objevil projekt Alvik s opravdu sympatickou a okouzlující zpěvačkou. V průběhu akce se počasí trošku zklidnilo a tak jsem si s přáteli celkem slušně vychutnal hudební náplň tohohle svátku všech fanoušků downtempa. Jednoznačným vrcholem tohohle dýchánku pro mě byl projekt Fragile State, na jehož fůzi  downtempa, jazzu a nádherných deep ploch budu vzpomínat jako na jeden z nejkrásnějších zážitku v oblasti chill-outu vůbec. K hodnocení programu odehrávajícho se v pozdějších hodinách nejsem zcela
kompetentní, nebot jsem trochu víc přecenil své schopnosti v oblasti alkopunku. :) Pevně doufám, že jsme akci Big Chill u nás nezažili naposled!

Gonza (Techno.cz)
+ výborně koncipovaný festival
+ dobře zvolené místo
+ Algida Chillout Tent měl dobře volený lineup (výborný Lol Hammond)
- na hlavním podiu bohužel nevystoupil Kid Loco jako live act, ale pouze DJ (hrál dobře, na chillout festival ale až moc rychle)
 + diky menšímu počtu návštěvníků nebyly nikde žádné fronty
- mobilní prodavači zmrzliny... za 30 kaček, hodně přehnané
Celkové hodnocení: 9/10  ... bod dolů za Kid Loca a za špatné počasí:)

Dan Kafka (Techno.cz)
Big Chill aneb Big Chčil, jak byl interně nazván některými z pořadatelů - záblesk kvality a příjemné hudby v nekonečném moři tucka-parties. :) Večerní atmosféra koncertu Bent na romantickém výběžku Střeleckého ostrova s osvětleným panorámem Hradčan neměla chybu - škoda jen, že se končilo už v 22:00. Jen kdyby to počasí bylo o trochu shovívavější, v jednu chvíli to vypadalo, že festival vůbec nebude. Už teď se těším na Big Chill 2005.

Austin (Techno.cz)
Na Big Chill jsem dorazil poměrně pozdě, protože jsem zbaběle čekal až přestane pršet. Místo na Střeleckém ostrově nemá chybu, počasí se nakonec taky docela vylepšilo a celé to působilo dobře. Jen je vždycky smutné na tak zajímavé akci potkat tak zoufale málo lidí....na druhou stranu bylo na věkovém průměru vidět, že tohle byla akce spíše pro starší a pokročilé nebo pro fajnšmekry. Skoro mám dojem, že v Čechách platí - čím kvalitnější účinkující, tím méně lidí přijde. Slyšel jsem kus setu Mixmastera Morise, tam se nedá mnoho vytknout, Kid Loco asi zapomněl, jak se jmenuje akce kde vystupuje a hrál docela svižně a místo Bent už jsem seděl v café Vltava a dával si pečené papriky & carpaccio. Organizačně bez problémů, pivo studené za 25 Kč, žádné fronty, zvuk na hlavní stage perfektní, pochvala patří rovněž za rychle nainstalované překlenovací lávky nad bažinami.

Mellow (Techno.cz)
Řádně vybaven festivalovou výbavou zahrnující karimatku, deštník, nepromokavou bundu, čepici a bahnuvzdorné boty jsem si celý festival skutečně nerušeně užil... :) Skoro celé odpoledne a večer jsem trávil na hlavním open-air live pódiu, vrcholem pro mě byli Fragile State. Pevně věřím, že za 10 let na 10. ročníku Big Chillu budeme s nadšením vzpomínat, jak jsme stáli u zrodu tradice tohoto downtempového festivalu, i když po kotníky v louži. :)