Narovinu aneb rubrika o rovných beatech 49

O KOM, O ČEM SE MLUVÍ?

V minulých letech dominoval v oblasti rovných beatů minimal. Jak ale nedávno napsal britský časopis DJ MAG, do popředí zájmu se vrací klasické rovné věci s klasickými silnými melodickými linkami. Že by minimalu odzvonilo? To ne, ale bude mít nyní trochu ztíženou pozici. Nová líheň kluberů se totiž začíná zajímat o kořeny hudby, kterou milují. Vyrostli na minimalu a nyní se začínají rozhlížet okolo.

Melodie byla vždy naprosto fundamentální součástí taneční muziky už od dob prvních "house" skladeb na začátku osmdesátých let. A protože jisté cykly se nejen v taneční hudbě neustále opakují, nemělo by být překvapením, že po minimalu teď bude poptávka právě po odvázaných melodických linkách. A co je synonymem pro melodii? Přeci piano - nejklasičtější nástroj, který kdy byl v taneční muzice od funku přes disco až k house music použit.

Kikumoto Allstars

"Pocházím z rockového backgroundu. A tak je pro mě piano v house music synonymem pro kytaru v rockové muzice", říká producent Juan Mclean, jehož skladba Happy House se v posledním půlroce zařadila k třem zásadním momentům, které zájem o melodie a tím pádem o piano, podněcují. Druhým momentem se stala skladba Sinfonia Della Note producenta Dennise Ferrera. "Chtěl jsme vytvořit něco melodického, co by si každý zapamatoval. Když jsem byl zhruba v polovině skládání téhle písně, řekl jsem si: proč tu melodii nezahrát na starém oldscholovém pianu? Všechny ty minimal věci jsou sice dobré, ale mám pocit, že lidé zase chtějí písně, mít možnost si skladbu zapamatovat, případně si ji doma prozpěvovat", říká Dennis.

A do třetice? Pokud máte rádi piano a například klasické staré housové skladby, nenechte si ujít album australského producenta Cama Farrara aka Kikumoto Allstars. Už sám název desky zní nejlépe, jak jen může a nejvíc bohulibě pro každé ucho fanouška rovných beatů: House Music. A hlavně titulní skladba nebo třeba Warehouse Days... hmmm, lahůdky. Silné, euforické, "rave" melodické linky k taneční a hlavně housové hudbě patří od počátku. A je dobré, když jejich ideu čas od času někdo opráší.

WHAT´S HOT? WHAT´S NOT?

HOT: Mild Pitch - Dávejte si pozor na nový label Mild Pitch, který nedávno založila partička chlápků z německého města Essen - Manuel Tur, Langenberg a Dplay. "Lidé se nás ptají, jestli není nebezpečné zakládat label v době ekonomické krize, ale pro nás není ekonomické klima vůbec důležité. Hlavním cílem je vydávat vlastní muziku bez nutnosti dělat kompromisy", říká Manuel Tur. Prvním releasem, který zanedlouho na Mild Pitch vyjde, je skladba This Feeling projektu Ribn, za kterým se neskrývá nikdo jiný než právě Tur a Langerberg. Jako druhý release je plánována nová Langerbergova věc, a třetím releasem bude ípíčko Dplaye. "V tuto chvíli chceme vydávat hlavně vlastní věci, ale možná do budoucna se na Mild Pitch objeví i někdo mimo Essen", říká Manuel. Pokud jste si oblíbili deeepovější house s trochou minimal techno zvuků, sledujte tento label velmi pozorně.

NOT: Stratus Energy - Nové album projektu Faze Action zní jako návrat do sedmdesátých let. Uvidíte otáčející se a lesknoucí disco koule, klubery dovádějící na kolečkových bruslích, kapelu usmívající se na pódiu od ucha uchu nejspíš z důvodu lehké zhulenosti, uslyšíte soundtrack ke starým francouzským filmům i znělku pořadu Triangel. A do toho funky housový podklad. Deska Stratus Energy je nabitá energií, ale... Nevím. Na stole mi leží mnohem "aktuálnější" desky.

KRÁTKÉ ZPRÁVY

Cassius

* "Myslim, že na první Shaky vzpomíná každý. Podle mě nejlepší mejdany v té době u nás a ten kdo to nezažil, tak se o tom ani nemůže bavit, protože neví jaké to tenkrát bylo. Přirovnal bych to k tomu, když hodíš celaskon do vody a začne šumět nebo otočíš byt vzhůru nohama. V té době jsi měl už v deset hodin klub plný a to se dneska ani nestává. Během chvíle jsi měl na parketu 300 lidí, který začali tancovat a bavit se", říkají v zajímavém rozhovoru Lucas a Braun.
* Recenzi na debutové album německého producenta Manuela Tura si můžete přečíst zde.
* Recenzi remixů singlu DJ Neo feat. Jocelyn Brown – Better Life napsali Roman a Myclick.
* Recenzi na nové album skotské dvojice Silicone Soul k přečtení zde.
* Nové album nazvané 15 Again vydá v srpnu francouzská dvojice Cassius. Už první singl svým názvem předznamenává, o čem album bude: o vlivech, které na oba producenty působily v době, kdy jim bylo -náct. Jak se singl jmenuje? Youth, Speed, Trouble, Cigarettes.
* Vitalic připravil na září nové album nazvané Flashmob. Jako první singl právě vyšel singl Disco Terminateur.
* Český producent Kubatko má nový web.
* Kanadský producent Sultan připravil další díl mixované řady Nubreed, která vychází na labelu Global Underground.
* John Tejada se místo skládání nových věcí stále přehrabuje v minulosti. Tentokrát připravil k vydání cédéčko nazvané Recovered Data 95. Představuje na něm víc jak dvacet let staré skladby, které tehdy složil pod pseudonymem Lucid Dream.
* Gregor Tresher vyhlásil soutěž o nejlepší videoklip ke svému novému singlu The Life Wire. Vítěz dostane 250,- Eur a mobilní telefon. Více informací na stránce www.breaknewsoil.de.
* Prodej vinylů se v USA zdvojnásobil, uvedl Karel Veselý v Hospodářských novinách.

MINIRECENZE

ALBA, KOMPILACE

Chris Lake - Crazy (Nervous Records)

Producent Chris Lake, který se v roce 2006 proslavil skladbou Changes, letos vydal debutové album. Špatné není, ale má jednu chybičku: zdá se mi, že neví, čím vlastně chce být. Najdete zde totiž jak vyloženě klubovější záležitosti (např. spolupráci se Sebastianem Legerem), tak klasicky popově laděné písně s ženskými vokály, které jakoby vypadly z nějakého alba Kylie Minogue. Ať jedna nebo druhá poloha nejsou špatné, každopádně na jedné hromádce nepůsobí moc dobře. Asi proto jsem nikdy nevydržel poslouchat album od první do poslední skladby. Vždy jsem si nicméně pustil již zmíněný hit Changes. Je tu taky. A je skvělý. Hlavně bez vokálů. Tak mě při poslechu celé desky napadá, že vlastně lepší skladbu Chris nikdy nenahrál.

SINGLY

Karol XVII & MB Valence - Gone Too Far (Loco Records) - Dva polští producenti Karol Samocki a Marek Bigajski vydávají muziku pod velmi zvláštním pseudonymem Karol XVII & MB Valence. Přestože jste o nich možná nikdy neslyšeli, věřte, že produkce obou pánů nechybí v setech mnoha světově známých DJů, stejně jako i ostatní desky jejich vlastního labelu Loco Music (v dubnu zde vyšlo také ípíčko českému Kubatkovi). Poslední singl Gone Too Far je dozajista "odsouzen" k úspěchu. Nejenom díky tomu, že vokál v této skladbě patří slavnému Robertu Owensovi, a že remixem přispěl například Milton Jackson. Singl zní skvěle hlavně díky výborné produkci, která sází na klasické prvky deep house music lehce kořeněné minimalovějšími náladou. Do toho bublající zvuky, text, který Owens spíše přednáší, než by zpíval. Stoprocentní záležitost. Je pravda, že se mi víc líbí verze Miltona Jacksona, ale na to neberte ohled. Pro Miltona mám totiž velkou slabost.

Lisa Shaw - Like I Want To (Salted Music) - Talentovaná vokalistka Lisa Shaw, které jsem věnoval úvodní článek minulé rubriky Narovinu, vydala další singl ze svého druhého alba Free.V originální verzi se skladba nese spíše v disco a funky náladě. A zní dobře. Mně ale momentálně víc baví verze Freda Everythinga, který předvádí přesně tu dávku deep house music, kterou byste od producenta jeho kvalit mohli čekat. Fredovy poslední singly, ani album mě sice v posledním roce moc nenadchly, ovšem tady Fred použil všechny staré a klasické triky, díky kterým jeho tvorbu miluji.

Julius Papp - A Thousand Years (King Street)

Julius Papp patří k sortě producentů, kteří se nevyhýbají oduševnělému deep housu s vokálními prvky. Takže by bylo velké překvapení, kdyby se tentokrát rozhodl vydat skladbu naprosto stylově odlišnou. A Thousand Years obsahuje spoustu rovin: různé kytarové rify (místy připomínající Relaxin With Cherry od Kid Loca), syntezátorové melodie, hrátky s beaty, ženský vokál, vše vrstveno na sebe s neuvěřitelnou lehkostí a producentskou precizností. Bez debaty velmi kvalitní klubová záležitost. Pokud byste chtěli tuhle skladbu o trochu víc deep, je tu pochopitelně Deeper Vocal Mix. Mimochodem docela se hodící k remixu Freda Everythinga z předchozí recenze.

Laidback Luke and Diplo - Hey (Southern Fried Records) - Každou první středu v měsíci probíhá v českých městech zkouška sirén. Pokud máte rádi tento zvuk, asi nebudete mít problém si zamilovat skladbu Hey. A pokud při tom ještě tancujete sambu, mlátíte do afrického bubínku snažíc se docílit "tribal" nálady, budete možná Hey milovat až k smrti. Mě tedy tahle skladba neuvěřitelně irituje. Možná bych ji zkousnul jako doprovod k dalšímu dílu fotbalové Playstation hry FIFA 2010. Ale tancovat na Hey v klubu? Připadal bych si divně...

Style Of Eye - Race EP (DirtyBird) - Švédský producent Linus Eklöw aka Style of Eye se pustil do závodění. Jeho nové ípíčko obsahuje skvělou skladbu Air Race se zvukem nástroje kazoo (což jsem samozřejmě nepoznal sám, přečetl jsem si to). Originál je hodně deep, a díky zvuku kazoo máte pocit střemhlavého pádu z výšky. Podle mě je ale lepší Worthy´s Mid Air Collision Remix, který je více "houpavý", mírně zábavnější, nicméně svoji undergroundovou polohu si stále udržuje. Na ípíčku je také skladba Road Race; ta už je na mě díky podivně modulovaným zvukům trochu "psycho". Pokud máte rádi prudukci labelu DirtyBird, jehož v majitelem je Claude VonStroke, nebudete zklamáni.

VIDEO

Název: Justice vs Simian - We Are Your Friends
Popis: Dávejte si pozor, kde si ustelete po "probděné" noci.

Název: Colette - Think You Want It
Popis: Colette si myslí, že tohle je přesně to, co chcete. A já si to myslím taky.

Název: Mike Monday - Catnip
Popis: Bacha na kočky.

Název: Chris Lake - Changes
Popis: Nejlepší skladba, kterou kdy Chris Lake složil. Nicméně raději mám verzi bez vokálů.