Narovinu aneb rubrika o rovných beatech

Nejsme velkými příznivci užívání slov jako "vycházející hvězda" nebo "král", ale chápeme, že pro zdůraznění významu některých DJských a producentských jmen tyto výrazy poslouží vždy velmi dobře. Nesmí se ovšem jejich užívání přehánět. V tomto díle rubriky jeden konkrétní výraz použijeme - v souvislosti se jménem Jamie Jones. Tento v Londýně žijící DJ si totiž označení "král undergroundové housové scény" opravdu zaslouží. Alespoň za uplynulých dvanáct měsíců.

Kde se vůbec vzal Jamie Jones? "Moje pravé jméno je James Jones, ale když mi bylo sedmnáct, rozhodl jsem říkat si Jamie. Vyhrál jsem v rádiu dva lístky na festival Homelands a moderátor pořadu Danny Rampling tehdy do éteru řekl, že vyhrál ´Jamie Jones ze Severního Walesu´. Líbilo se mi, jak to znělo", směje se Jamie.

Jeho DJský styl, ani produkce nejsou úplně nejunikátnější, ale z každého mixu a z každé jeho vlastní skladby vyzařuje silné "charizma". "Hraju směs deep dubby house music a techna. Ovlivňuje mě spousta věcí, ale asi úplně největší inspiraci čerpám ze zvuků ´Detroitu´. Kdybych měl říct pár jmen, tak asi nejvíc mě baví produkce a DJování lidí jako jsou Derick May, Kerri Chandler, Juan Atkins nebo Ricardo Villalobos", říká Jamie. "Ve svých skladbách se snažím používat hlavně starší zvuky, jsem velkým fanouškem analogu. Používám mašinky jako 909, 808 101, moog atd. Snažím se zvuky z těchto přístrojů propojovat dohromady s novými technologiemi tak, aby výsledkem byla futuristická hudba, ale přitom aby člověk z každého tónu cítil nádech starších, oldschoolových skladeb".

Na svém kontě toho zatím z hlediska produkce moc nemá, ale i to málo stačilo na pořádné vlnobití v moři elektronické hudby. Asi největším hitem zatím byla skladba Amazon (label Freak n'Chic), a hodně povyku udělalo i Panic EP, které vyšlo na labelu Crosstown Rebels. Právě zde se Jamie zabydlel i se svojí první mixovanou kompilací. Byl totiž osloven, aby namíchal druhý díl kompilační série Get Lost (první díl připravili majitelé labelu, Damian Lazarus a Matthew Styles). "Jednoduše řečeno: kompilace Get Lost 2 je přesně nejlepší ukázkou toho, co by se linulo z reprobeden, kdybyste mě pozvali, abych zahrál na vaši afterparty", říká Jamie. A my dodáváme: kéž by na naší párty někdy zahrál...

CO SE STALO, CO SE STANE

To, že se pomyslný pytel s minimal housem a electrem v poslední době ale pořádně roztrhal a vysypal, asi sami z mediální masírky cítíte. Že ty tucty desek vycházejících den co den kolikrát zavánějí pořádnou nudou, vám asi také není žádnou neznámou. Ovšem nechat se kvůli tomu odradit od desky Liebe Ist... Stephana Bodzina by byla škoda.

Zatímco druhé album producenta Matthew Deara nazvané Asa Breed právě přichází na pulty obchodů, jeho další deska, tentokrát pod pseudonymem False, se právě dokončuje. Měla by být ve stylu "techno" a koncem roku vyjít na labelu Minus (majitelem je Ritchie Hawtin).

Ptáte se, jaká skladba bude letos označována souslovím "letní hit"? Možná Free Your Mind, kterou společnými silami složili Jay Haze a Ricardo Villalobos. Ricardo navíc na podzim přispěje svoji troškou do mlýna labelu Fabric a namixuje další díl kompilační řady, která se jmenuje, jak jinak, Fabric.

Mixovaná kompilační řada Body Language patří v současné době k tomu nejzajímavějšímu, co na poli rovných beatů vychází. Proslýchá se, že další díl budou mixovat Chateau Flight.

Známý DJ a producent Sandy Rivera, o kterém jsme psali nelichotivě v minulé rubrice v souvislosti s jeho vokálním partem v jednom rádiohitu, zakládá vlastní label. S názvem labelu se Sandy moc nepáral a nazval jej Sandy Rivera Records. První singl bude jeho vlastní skladba Balance. Na konci roku se dočkáme Sandyho dalšího autorského alba.

WHAT´S HOT? WHAT´S NOT?

Hot: Noisia - Když se vyslovilo jméno Noisia, všichni drum and bassoví fanoušci zpozorněli a čekali kvalitu. Ale to bylo již docela dávno. Nyní musí při vyslovení jména tohoto holandského projektu zpozornět hlavně housoví fanoušci. A kvalitu musí čekat také. Skladba Yellow Brick bude určitě zmiňovaná na konci roku ve všech možných výročních žebříčcích hodně vysoko. A je nutné napsat, že právem. Yellow Brick není úplně nejčistší rovina, ale balancovat na hraně breakbeatu, electra, house music a techna se jí daří velmi dobře. Úplně nejvýstižnější popis pro tuto skladbu bude znít "dark electro". Už teď, těsně před oficiálním vydáním, ji ve svých setech hrají třeba Daft Punk, Sven Vath nebo Laurent Garnier.

Not: Bob Sinclair - Byly doby, kdy se nám Bob Sinclar zamlouval jak po producentské, tak i po DJské stránce. Jeho současná produkce, včetně aktuálního "hitu" All Around The World už je ale trochu k smíchu. No, k smíchu... Spíš by bylo lepší napsat, že při poslechu současné Sinclarovi produkce máme na tváři kyselý škleb.

CO PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Blackstrobe - Burn Your Own Church (Playlouder) - Nové album projektu Blackstrobe je na spadnutí. Donedávna se BS prezentovali jako dvojice (Arnaud Rebotini a Ivan Smagghe), nyní pod tímto pseudonymem skládá pouze prvně jmenovaný. "Všechny texty, které na albu najdete, napsal Ivan. Ale dále, hudebně, už nebudeme spolupracovat. Ivan se chce zaměřit především na svou DJskou kariéru", říká Arnaud. "Můj hlavní cíl byl změnit Blackstrobe v live kapelu. Což se Ivanovi moc nelíbilo. On je výborný DJ, ale ne muzikant, takže se naše cesty rozešli". Na albu se producentsky podíleli například Paul Elworth (točil čudlíkama při produkci alba skupiny Bloc Party) a Alan Moulder (spolupracoval s My Bloody Valentine nebo Nine Inch Nails). Z toho si dovede představit, že Burn Your Own Church nebude zrovna album plné pozitivně laděných tracků. A hlavně, zklamaní možná budou ti, kteří si oblíbili Blackstrobe jenom z jejich EPíček a remixů. Album bude prý naprosto odlišné od předchozí produkce.

Various Artists - Rekids One (Rekids) - Před rokem si Matt Edwards (aka Radio Slave) a James Masters založili vlastní label nazvaný Rekids. A protože i jeden rok trvání je důvod k oslavě, přichází na řadu nemixovaná kompilace Rekids One, která uplynulý rok docela podrobně bilancuje. Na prvním cd najdete klasické singly, které zde vyšly (např. Toby Tobias – A Close Shave nebo Radio Slave – Secret Base) na druhém cd pak zajímavé remixy, na kterých se podíleli například Roman Flugel, Claude VonStroke, Prins Thomas nebo Jesse Rose. Pokud bychom měli popsat, jaký hudební styl máte od labelu Rekids očekávat, dostali bychom se do úzkých. O Rekids totiž rozhodně nelze mluvit jako o labelu jednoho stylu. Vycházejí zde totiž hypnotic techno, electro house, nu-disco i klasický house. Rozmanitost má zelenou!

Across Borders - Italy (Audio Therapy) - Připravte se na italskou invazi! Nikdo nezůstane ušetřen! Label Audio Therapy pokračuje v představování zajímavých producentských jmen z různých států světa. Zatímco minulé díly kompilace Across Borders byly věnovány Řecku nebo Nizozemí, nyní dostávají příležitost předvést své umění Italové. Najdete zde jak staré známé firmy jako jsou Joe T Vanelli, Claudio Coccoluto nebo Santos, tak i poměrně nová jména typu Niki B & Christian E.F.F.E. nebo Alex Dolby. Kompilace vychází v polovině června a je nemixovaná.

Chris Fortier - As Long As The Moment Exists (EQ/Stomp) - Jméno Chris Fortier patří na taneční scéně k těm známějším. Zatímco koncem devadesátých let a začátkem nového tisíciletí patřil k tahounům progresivního housu (vydával například na labelu Bedrock), v roce 2005 překvapil s mixovanou kompilací Balance 007, na které se ukázal spíše ve světle "do techna orientovaných" skladeb. Nyní přichází Chris s debutovým albem a všichni se ptají: překvapí nás opět? Počkejme si do 11. června a uslyšíme.

MINIRECENZE

The Timewriter - Soulstickers (Plastic City - 2007) - Jean F. Cochois aka The Timewriter urazil během své úspěšné producentsko-djské kariéry opravdu slušný kus cesty. Fanoušky atmosférického tech & deep-houseu rozmazluje svými produkcemi už od roku 1995, kdy poprvé zaúřadoval na německém labelu Plastic City (Suburbia). Na svém kontě má celou řadu povedených autorských alb, hromadu remixů a slušnou sérii mixovaných kompilací. Drtivá většina z nich vyšla právě na Plastic City. Teď se vrací na scénu s novým albem nazvaným Soulstickers a fanoušci jeho charakteristického zvuku nebudou zklamáni. Timewriter je přesně ten typ producenta, na kterého je spoleh. S experimenty to zrovna nepřehání, přesto se jeho zvuk vyvíjí, sem tam dokonce překvapí. Ale co je hlavní, pokaždé můžete očekávat velice příjemnou a producentsky vyzrálou house music nejrůznějších barev a nálad. Její vysoko položená kvalitativní laťka již dlouhá léta neklesla ani o píď. A nic se na tom nezmění ani teď. Na albu naleznete 15 stabilně vynikajících instrumentálních i vokálních kousků věrných stylu značky Plastic City. Na těch vokálních se jako hosté objevili například Jimmie Wilson, Mary Joe anebo Theresa Baltimore. S producentským featuringem přispěl také věrný kumpán a kolega Terry Lee Brown Junior, tím však součet pozitiv tohoto alba rozhodně nekončí. Dál už objevujte sami, nebudete zklamáni. PS: Timewriter nahrál hodně příjemné album, občas by si ale měl dát pozor, aby to s tou harmonií přeci jen nepřeháněl. Moc fajn, možná jen krapet podbízivá hitovka Flicking Pages totiž lehce připomíná staré "dobré" Modern Talking (mimo jiné děsivým akcentem vokálu), a tak by přeci dopadl opravdu nerad. I tak příjemný poslech. (Hodnocení: 83%)

VIDEO

Michael Gray - Somewhere Beyond - Producent Michael Gray (aka Full Intention) vydal nedávno své debutové album nazvané Analog Is On. První singl Somewhere Beyond je více vyklidněnější a "nehitovější" než Grayova ostatní produkce, ovšem ne zas tak moc, abychom skákali radostí do vzduchu. Asi vám bude tato skladba trochu připomínat Boba Sinclara nebo Davida Guettu, ale je nutné říct, že pokud bychom si museli mezi nimi vybrat, momentálně bychom poslouchali Michaela Graye. Ale jenom chvilku.



Pier Bucci - L´Nuit - V úvodním článku dnešní rubriky se věnujeme mimo jiné i labelu Crosstown Rebels. Právě zde vydal v minulém roce své skvělé album Familia chilský producent Pier Bucci. Skladba L´Nuit není zrovna nejpozitivněji laděná a videoklip připomíná film Záhada Blairwitch. Ale není důvod se bát.



Nathan Fake - The Sky Was Pink (James Holden Remix) - Zvukový mág Nathan Fake zaujal hned svým prvním singlem Outhouse. Jeho album Drowning In The Sea Of Love ale zaujalo ještě mnohem víc. Rovné beaty na něm sice nenajdete, ale stačí pustit si pár remixů a jste doslova v dalším levelu Nathanovi tvorby. Skladba The Sky Was Pink se stala velkým hitem a nejen díky remixu Jamese Holdena se objevila na mnoha mixovaných kompilacích.

Petter - Some Polyphony - U Jamese Holdena ještě chvíli zůstaneme. Tento DJ a producent totiž vlastní vydavatelství Border Community, kde kromě jiných skvělých věcí vyšla i skladba Some Polyphony. Jejím autorem je jednadvacetiletý švédský producent Petter Nordkvist, který na svůj věk mastí jednu zajímavou skladbu za druhou. Ostatně, Nathanu Fakeovi je také těsně nad dvacet. Roste nám nová vlna producentských velikánů? To samozřejmě ukáže čas. Zatím se ale podívejte na videoklip, který je prostě kouzelný.